GALERIE ROK 2026

  • Halda Ema 324m

    Procházka v Ostravě na Haldu Ema. Jak říká Wikipedie, halda Ema je oblíbená turistická destinace v Ostravě, nabízející krásné výhledy na město, okolní krajinu a až do Polska. Tato kuželovitá halda vznikla z hlušiny z ostravských dolů a i přes svůj původní název Trojice je známá spíše pod jménem Ema. Zajímavostí je, že halda stále hoří a uvolňuje plyny, což vytváří unikátní podmínky pro teplomilnou flóru a vzácné nerosty.

  • Hukvlady

    Menší, pohodová procházka z Hukvald do Kozlovic a zpět. Celkem 12km

  • Lysá hora 1323m

    Tradiční výšlap před koncem roku na Lysou horu 🙂 I když nebylo moc vidět, stálo to za to.

  • Vysoké Tatry – Hrebienok

    Se Starého Smokovce na Hrebienok, pak na Rainerovou útlňu, a kolem vodopádů zpět.

  • Vysoké Tatry – Zelené pleso

    Dnes taková relaxační procházka na Zelené pleso.

  • Vysoké Tatry – Lomnický štít 2634m

    Tentokrát pohodlně lanovku na Lomnický štít. Počasí bylo nádherné 🙂

  • Vysoké Tatry – Zbojnická chata 1960m

    Ze Starého Smokovce na Zbojnickou chatu. Nahoru za 2:04 hod., 8,3km a převýšení 1035m. Dolů za 1:25hod.

  • Vysoké Tatry – Zelené pleso

    takový kondiční „výšlap“ na Zelené pleso, v čase nahoru za 1:25 hod., délka 7,7km a převýšení 626m. Dolů už jsem to „flákal“ 🙂

  • Lysá hora 1323m
  • Lysá hora 1323m

  • Švýcarsko 2025 – okolí Basilej

    Na rozloučenou s Basilej ještě povinná návštěva centra Basileje, které nabízí řadu historických a kulturních památek. Mezi nejvýznamnější patří impozantní červená radnice (Rathaus), která je symbolem města a představuje významnou architektonickou památku. Dále stojí za návštěvu katedrála, původně biskupský kostel, který je nejen duchovním centrem, ale i architektonickým skvostem s bohatou historií. Carnival Fountain, známá také jako karnevalová fontána, je oblíbeným místem, kde se místní i turisté setkávají při oslavách a festivalech. Výhled na novou část města a řeku Rýn nabízí jedinečnou příležitost k obdivování panoramatického pohledu na město a jeho okolí. Tato místa představují klíčové body, které odhalují bohatou historii, architekturu a kulturní život Basileje, a jsou ideální pro poznání autentické atmosféry tohoto švýcarského města.

  • Švýcarsko 2025 – druhý výlet z Basilej

    Asi 150 kilometrů od Basileje, směrem na jih (jihozápad), se nachází impozantní přírodní skalní útvar Le Creux-du-Van.

    Zaparkoval jsem v malém městečku Noiraigue, kde se mluví francouzsky. Od auta jsem se vydal po žluté turistické značce směrem ke skalnímu útvaru Le Creux-du-Van. Tato trasa mě zavedla na 5,5 kilometrovou cestu, během níž jsem neustále stoupal do kopce. Celkové výškové převýšení činilo 755 metrů, což je poměrně náročný výšlap, avšak díky příjemné atmosféře a krásným výhledům jsem si ho skutečně užil. I přes náročnost jsem to nevnímal jako vyčerpávající a za přibližně hodinu a něco jsem dorazil na místo. Návštěva tohoto přírodního útvaru rozhodně stojí za to, nabízí jedinečné výhledy a zážitky, které stojí za to zažít.

    Le Creux-du-Van představuje impozantní skalní cirkus v Neuchâtelském Jura, který nabízí jedinečný panoramatický výhled na okolní krajinu. Tento přírodní útvar o rozloze 15,5 km² je domovem bohaté fauny, především divokých kozorožců, jež jsou snadno pozorovatelní. Vznikl v důsledku ledovcové eroze, což mu dodává spektakulární vzhled a jedinečný charakter. Přístupný je jak pěšky, tak autem, a je oblíbeným cílem pro pěší turistiku. Přestože je zde kladen důraz na ochranu křehkého ekosystému, jsou přijímána opatření k zachování jeho přírodního bohatství a biodiverzity. Tento přírodní skvost je nejen místem pro rekreaci, ale také důležitým ekosystémem, který vyžaduje odpovědný přístup návštěvníků, aby mohl být zachován pro budoucí generace.

    Po procházce jsem se vydal na kopec Le Soliat, který se tyčí ve výšce 1465 metrů nad mořem a nabízí úchvatné výhledy na okolní Alpy. Měl jsem štěstí, že jsem spatřil majestátní Mont Blanc s výškou 4805 metrů a Jungfrau, která měří 4178 metrů, což je zážitek, na který nezapomenu, neboť jsem ho zažil v roce 2023. Dal jsem si svačinu a kochal se. Výhledy z tohoto místa jsou skutečně impozantní a stojí za to je zažít, ať už při krátké procházce nebo delším výletu do okolí.

    A pak trochu jinou trasu zpět k autu.

  • Švýcarsko 2025 – první výlet z Basilej

    První výlet mne zavedl do Německa, přibližně 60 kilometrů od Basileje, kde jsme navštívili impozantní visutý most v malebné obci Außer Ort Todtnauberg. Tato atrakce je známá svou architektonickou krásou a nabízí návštěvníkům jedinečný zážitek z překonávání přírodních krás v okolí. Most je nejen technickým zázrakem, ale také symbolem spojení mezi přírodou a lidskou dovedností, což z něj činí oblíbenou destinaci pro turisty i místní obyvatele. Výlet do této oblasti je ideální pro milovníky přírody, dobrodruhy a ty, kteří hledají klid a krásu v přírodním prostředí. Navštívit tento most znamená nejen obdivovat jeho konstrukci, ale také si užít okolní krajinu, která je bohatá na lesy, hory a malebné výhledy, jež dotvářejí nezapomenutelnou atmosféru celého zážitku.

    Po procházce přes most jsem nemohl odolat a vydal jsem se na průzkum pod ním, abych si prohlédl impozantní Todtnau Waterfall. Tento vodopád patří mezi nejvyšší v Německu, s ohromující výškou 97 metrů. Nejvyšší jednotlivý stupeň vodopádu měří 60 metrů, což vytváří působivý přírodní úkaz, který stojí za vidění.

    Když jsem navštívil Tondau, dozvěděl jsem se, že nedaleko, přibližně za 35 minut jízdy autem, se nachází malé městečko Zum Sternen. Ačkoliv se jedná spíše o osadu než o město, nabízí zdejší okolí a okolnosti mnoho zajímavostí a míst k obdivování. Tato oblast je ideální pro ty, kteří mají zájem o poznávání méně známých míst a chtějí zažít autentickou atmosféru regionu. Městečko Zum Sternen je známé svou klidnou atmosférou, malebnými krajinami a přátelskými obyvateli, kteří rádi sdílejí své místní tradice a zvyky.

    několik tipů po okolí:

    • Procházka podél říčky Ravenna, která je charakteristická svým hnědým zbarvením a několika malými vodopády, nabízí klidný a malebný zážitek.
    • Železniční most Ravenna, známý také jako Ravennabrücke, představuje impozantní viadukt, který je významnou součástí železniční infrastruktury v Černém lese. Tento most byl postaven ve dvou hlavních fázích, přičemž původní konstrukce pocházela z roku 1885. V roce 1927 byl nahrazen novým, kamenným viaduktem s devíti oblouky, který nejenže narovnal a zkrátil trať, ale také zvýšil její stabilitu a odolnost. Most měří 36 metrů na výšku a překonává stoupání 12 metrů, což umožnilo efektivnější a bezpečnější provoz vlaků. Během druhé světové války byl most zničen, avšak po válce byl do roku 1948 obnoven, přičemž část práce byla provedena nucenou prací, což odráží složitost a náročnost rekonstrukce v poválečném období. Dnes je Ravennabrücke nejen klíčovou součástí železniční sítě, ale také oblíbeným místem pro výlety. V okolí mostu se konají vánoční trhy, které přitahují návštěvníky z širokého okolí, a most je domovem kolonie skalních vlaštovek, což přispívá k jeho ekologickému významu. Navíc je tento most jediným vyhřívaným mostem Deutsche Bahn, což zajišťuje jeho funkčnost i v zimních měsících. Celkově představuje Ravennabrücke nejen technické dílo, ale i kulturní a ekologickou památku, která spojuje historii, přírodu a současný život v regionu.
    • GlasManufaktur Hofgut Sternen představuje tradiční ruční sklárnu, která se pyšní dlouholetou historií a řemeslnou zručností. Tato manufaktura nabízí nejen výrobu skla, ale také otevřený ateliér a showroom, kde si návštěvníci mohou prohlédnout a zakoupit originální skleněné výrobky. Díky svému důrazu na kvalitu a tradiční techniky je GlasManufaktur Hofgut Sternen ideálním místem pro milovníky umění a řemesla, kteří hledají jedinečné a autentické skleněné produkty. Výrobní proces je pečlivě řízen s cílem zachovat tradiční metody a zároveň inovovat design, což zajišťuje vysokou kvalitu a estetickou hodnotu každého kusu. Návštěvníci mají možnost sledovat výrobu na vlastní oči, což přispívá k hlubšímu porozumění řemeslu a ocenění umění sklářství. Tato manufaktura je nejen místem výroby, ale také kulturním centrem, které podporuje tradiční techniky a předává je novým generacím. Pokud hledáte originální skleněné výrobky s příběhem a historií, GlasManufaktur Hofgut Sternen je ideální volbou, kde se setkává umění, tradice a inovace.
    • mnoho dalších zajímavosti a navíc si můžete vychutnat i výborné jídlo

    Pak zpět do Basilej

  • Švýcarsko 2025 – čtvrtý den

    Čtvrtý a poslední den naší cesty v Zernesu nám počasí přálo, což nám umožnilo plně si užít den. Po sbalení věcí a naložení do auta jsme vyrazili směrem do Itálie. Nedaleko Zernesu, u Pont la Drosa, jsme překonali tunel Munt-la-Schera, který je dlouhý 3,4 km. Tento tunel je významnou spojnicí mezi Švýcarskem a Itálií. Wikipedia uvádí, že Munt-la-Schera Tunnel spojuje švýcarské Engadin s italským Livignem a je zvláště v zimních měsících klíčový pro dostupnost údolí. Tento 3385 metrů dlouhý jednopruhý tunel je řízen semaforem a provoz je zde zpoplatněn mýtem. Původně byl postaven pro výstavbu přehrady Punt dal Gall, avšak dnes představuje zásadní spojení, zvláště když je Ofenpassstrasse přetížená. Díky této infrastruktuře je možné efektivně překonávat alpské průsmyky a zajišťuje důležitou dopravní spojku mezi Švýcarskem a Itálií, což je klíčové pro místní dopravu i turismus. Tento tunel je nejen technickým dílem, ale i důležitým prvkem regionálního rozvoje a bezpečnosti v zimních měsících, kdy je přístupnost do údolí omezená.

    Po překonání tunelové brány jsme se ocitli na hranici přehrady a u mýtní brány. Po zaplacení poplatku jsme pokračovali k okraji přehrady Lago di Livigno, odkud jsme se vydali do italského Livigna. Využili jsme místní lanovku, která nás vyvezla do výšky 2795 metrů na vrchol Cima Lac Salin. Na tomto místě jsme si udělali krátkou procházku na Pizzo Cantone, jehož vrchol dosahuje 2904 metrů nad mořem. Odtud jsme měli možnost obdivovat impozantní výhled na okolní krajinu, včetně majestátního Piz Bernina, který se tyčí do výšky 4048 metrů. Celá oblast je známá svými nádhernými panoramaty a klidnou atmosférou, což činí z této cesty nezapomenutelný zážitek. Výhledy na okolní vrcholky a jezera jsou skutečně dechberoucí a poskytují ideální příležitost k odpočinku a fotografování. Tato trasa je ideální pro milovníky přírody a horských výšlapů, kteří hledají klid a krásu alpské krajiny.

    Po našem přesunu autem jsme pokračovali do italského městečka Tirano, které je známé svou bohatou historií a kulturním dědictvím. Hlavní atrakcí je Santuario della Madonna di Tirano, nejvýznamnější náboženská památka v oblasti Valtellina a skutečný klenot lombardské renesance. Tato svatyně je srovnatelná s ikonickými stavbami jako Duomo di Milano či Certosa di Pavia. Postavena byla v roce 1505 na základě mariánského zjevení a od té doby si zachovala svůj duchovní i umělecký význam. Její bohatá výzdoba zahrnuje štuky, fresky a sochy, které odrážejí toskánské, lombardské a benátské umělecké vlivy. Návštěvníci mohou obdivovat impozantní portál od Della Scala, velkolepé varhany od Bulgariniho a díla bratrů Rodari a Del Maino. V roce 1927 byla vyhlášena minoritskou bazilikou a v roce 2003 se stala diecézním sanktuáriem. Tento komplex je nejen místem víry, ale i významným centrem umění a historie, které by si každý návštěvník neměl nechat ujít, neboť nabízí jedinečný pohled na duchovní a umělecké dědictví regionu.

    V Tiranské uličce jsme si dopřáli pravou italskou pizzu, která byla vynikající a plně odpovídala autentickému italskému stylu. Po obědě jsme se vydali na procházku malebným městečkem, které nabízí bohatou historii a příjemnou atmosféru. Během našeho putování jsme narazili na fascinující scénu: přímo v ulicích Tirany se objevil vlak Bernina Express, známý svým unikátním trasováním. Tento vlak má nejnižší bod své trasy právě v této oblasti a zároveň slouží jako výchozí bod pro své okružní jízdy.

    Po našem pokračování směrem do Basileje jsme si ještě udělali zastávku u jezera Lago di Como v Menaggio, kde jsme si užili osvěžující koupel. Následně jsme přejeli přes impozantní 17kilometrový tunel San Gottardo, který představuje klíčovou spojnici mezi městy Göschenen v Uri a Airolo v Ticino. Tento tunel je významnou infrastrukturální součástí, umožňující efektivní spojení mezi severní a jižní částí Švýcarska, a je jedním z nejdelších a nejdůležitějších tunelů v zemi. Cesta přes tento tunel je nejen technickým zázrakem, ale také nabízí jedinečné výhledy na okolní krajinu, což činí cestu nejen funkční, ale i vizuálně atraktivní. Celý průjezd tímto úsekem je důležitým prvkem dopravní sítě, který výrazně zkracuje dobu cestování a zvyšuje komfort pro všechny uživatele. Po překonání tunelu jsme pokračovali dále na naši cestu, obohaceni o zážitky z krásné přírody a technických památek, které Švýcarsko nabízí.

  • Švýcarsko 2025 – třetí den

    Třetí den našeho výletu byl z hlediska počasí nejnepříznivější. U snídaně jsme sledovali aktuální předpověď na mobilu a rozhodovali se, kam se vydáme. Nakonec jsme usoudili, že nejmenší pravděpodobnost deště bude na opačné straně, než jsme navštívili v předchozích dnech, a rozhodli jsme se jet vlakem do malebného městečka Scuol. I když stále pršelo, intenzita srážek již nebyla tak silná. Využili jsme příležitosti a s využitím našeho bezplatného lanovkového lístku jsme se vyvezli do výšky 2 300 metrů nad mořem. Původní plán byl absolvovat jinou trasu, avšak kvůli nepříznivému počasí jsme zvolili jednodušší variantu. Nejvyšším bodem naší cesty byl Muot da l’Hom, který se nachází ve výšce 2 509 metrů a kde nás přivítalo sněžení. Naštěstí se později obloha vyjasnila a my jsme si mohli vychutnat nádherné výhledy do okolí. Po ušlých 8 kilometrech jsme dorazili do malebné trojdoliny, kde se nacházela malá kozí farma. Tam jsme si dali občerstvení, zakoupili místní sýr, který jsme ihned snědli, a neodolali jsme ani místnímu pivu, jež se chladilo v potůčku – takzvaný lesní minibar. Následně nás čekalo posledních 7 kilometrů do městečka Ardez.

    Měli jsme čas, a tak jsme si ještě prohlédli zříceninu hradu Castle Steinsberg. Podle informací z Wikipedie je hrad Steinsberg impozantní skalní zřícenina v Unterengadinu, v regionu Graubünden. Nachází se ve výšce 1521 metrů a nabízí krásné výhledy, přičemž svědčí o bouřlivé historii jako raně středověký kostelní hrad. Zvláštní pozornost si zaslouží bergfrit, zbytky hradebního jádra a zřícenina kostela sv. Luzia. Během staletí hrad několikrát změnil majitele a byl zničen během Švábské války v roce 1499, po níž byl opuštěn.

    Po krátké prohlídce malebného městečka Ardez jsme se pohodlně vlakem vrátili zpět do Zernesu. Ardez je známý svými historickými budovami a tradičním švýcarským charakterem, což činí prohlídku obzvlášť poutavou. Po prohlídce jsme se vydali zpět do Zernesu, kde jsme si mohli odpočinout a zhodnotit zážitky z dnešního dne.

  • Švýcarsko 2025 – druhý den

    Na druhý den jsme nastoupili do autobusu, který nás odvezl od ubytování na nedalekou zastávku. Cesta probíhala za mírného deště, alpo několika zastávkách jsme dorazili do Buffalora. Po vystoupení z autobusu nás ještě mírně pršelo, avšak déšť se postupně zmírnil na lehké kapky, což nám umožnilo pokračovat v našem plánovaném výletu. Naším cílem byl takový polokruh, přibližně 13 kilometrů dlouhý, s nejvyšším bodem na vrcholu Munt la Schera, který dosahuje výšky 2587 metrů nad mořem, a s celkovým převýšením 650 metrů. Tato trasa je považována za nenáročnou, avšak nabízí nádherné výhledy na okolní krajinu a je ideální pro milovníky přírody i méně zkušené turisty. Během cesty jsme měli možnost sledovat a slyšet bouřku v dálce, avšak díky předpovědi počasí a sledování radarů se nám podařilo vyhnout se její přímé blízkosti. Po zdolání vrcholu Munt la Schera jsme si u jedné horské boudy udělali přestávku na občerstvení. Během odpočinku jsme obdivovali krásu přehrady Lago di Livigno, která se nachází na italské straně pohoří. Počasí se nám začalo zlepšovat a sluneční paprsky začaly pronikat skrze mraky, což nám umožnilo užít si výhledy a klidné chvíle v přírodě. Tento výlet nám přinesl nejen krásné zážitky, ale také příležitost k odpočinku a načerpání nových sil v malebném prostředí Alp.

    Lago di Livigno je impozantní přehradní nádrž nacházející se v Livigno-Alpách, nedaleko švýcarských hranic. Tato vodní nádrž vznikla v 60. letech 20. století a je známá svou malebnou krajinou a úchvatnými výhledy. Její maximální hloubka dosahuje 119 metrů, přičemž leží v nadmořské výšce 1 805 metrů nad mořem. Po návštěvě Lago di Livigno jsme pokračovali do oblasti Il Fuorn, odkud jsme se autobusem vrátili zpět do Zernesu.

  • Švýcarsko 2025 – první den

    Vypravili jsme se vlakem ze Zernzu do Pontresiny, což je zážitek, který nás nadchl. Přesvědčila nás lanovka, a tak jsme se vydali na výšlap z 2100 metrů nad mořem až do 2950 metrů, kde jsme si užili úchvatné výhledy na okolní krajinu. Následně jsme zdolali krátký úsek 1,2 km na vrchol kopce Piz Trovat, který se tyčí ve výšce 3146 metrů. Po zdolání vrcholu jsme sestoupili do sedla Fuorcla Trovat, jež leží ve výšce 3019 metrů. Během cesty nás občas překvapilo sněžení, ale brzy se objevilo sluneční svit, který nám umožnil obdivovat nádherný výhled na Piz Bernina, nejvyšší vrchol Východních Alp s výškou 4048 metrů. Tento majestátní vrchol dominuje krajině kantonu Graubünden ve Švýcarsku. Až jsme se dostatečně pokochali, vydali jsme se dolů, a po přibližně 9 kilometrech jsme sestoupili o 860 metrů do Ospizio Bernina, kde jsme si odpočinuli a zhodnotili celý den plný zážitků a krásných výhledů.

    Po chvíli jsme si dali pivko a dívali se na klidné jezero Lago Bianco. Náhle však přijel vlak, a to nebyl ledajaký, ale slavný Bernina Express, který zastavil přímo před nimi. Pokud to někdo nepozná, Bernina Express spojuje švýcarské město Chur, nejstarší ve Švýcarsku, s italským Tirano. Tato cesta vlakem po jedné z nejmalebnějších železničních tratí v Evropě nabízí nezapomenutelné zážitky. Trasa vede přes UNESCO chráněnou Rhaetskou dráhu, která je považována za světové dědictví a je inspirací po celý rok. Na této trase se nacházejí impozantní historické památky a úchvatná krajina, jež okouzlí každého cestovatele. Výhledy na horské štíty, průsmyky a malebné vesničky vytvářejí jedinečnou atmosféru, která spojuje přírodní krásy s technickým mistrovstvím železničního inženýrství. Cesta Bernina Express je nejen dopravní spojení, ale i kulturní a přírodní zážitek, který stojí za to zažít. Tento vlak je symbolem spojení tradice s moderností a nabízí cestujícím pohled na nádhernou krajinu, která je jedinečná v celé Evropě. Pokud hledáte zážitek, který kombinuje přírodu, historii a technické inovace, cesta Bernina Express je ideální volbou, jež vás okouzlí a zanechá trvalé vzpomínky.

    My jsme náhodou měli tu příležitost být na nejvyšším místě, kde vlak projíždí a zastavuje. Bylo to skutečně nezapomenutelné a určitě to zanechalo hluboký dojem. Tento zážitek nám přinesl nejen radost, ale možná i inspiraci do budoucna, kdy bychom si přáli podobnou výpravu zopakovat nebo zažít něco ještě výjimečnějšího.

  • Švýcarsko – léto 2025

    Rok 2025 přinesl opět několik dní strávených ve Švýcarsku, přičemž hlavní destinací byla opět oblast kolem Švýcarského národního parku. Tento park je jediným svého druhu na území Švýcarska, známý svou jedinečnou přírodou, divokou krajinou a nádhernými scenériemi. Naše ubytování jsme zvolili ve stejném hotelu jako v předchozím roce, který se nachází v malebném městečku Zernez. Toto město slouží jako vstupní brána do národního parku a nabízí ideální základnu pro objevování okolní přírody. Součástí našeho pobytu bylo neomezené cestování místními vlaky a autobusy, které bylo zdarma a platilo pro celou oblast Zernezu, což nám umožnilo snadný a pohodlný přístup ke všem atrakcím a trasám v okolí. Tento opakovaný pobyt nám umožnil lépe poznat a ocenit jedinečnost švýcarské přírody, její rozmanitost a zachovalost, a zároveň si užít klid a krásu této oblasti, která je pro milovníky přírody a outdoorových aktivit skutečným rájem.

    Po návratu do Basileje jsem využil volných dnů k objevování okolí města. Naplánoval jsem si dva výlety autem, které mi umožnily poznat zajímavá místa v blízkém okolí. První výlet směřoval do Německa, přibližně 60 kilometrů od Basileje, kde jsem navštívil impozantní visutý most v obci Außer Ort Todtnauberg. Druhý výlet jsem se vydal na delší cestu, asi 150 kilometrů od Basileje, k přírodnímu skalnímu útvaru Le Creux-du-Van.

    A navíc několik nezbytných fotografií přímo z Basileje, (když už jsem tam byl) které doplňují a obohacují celkový dojem z cestování.

    Abychom zabránili příliš dlouhému textu, vytvořil jsem pro každý den výletu samostatný popis. Tyto popisy najdete po kliknutí na jednotlivé dny, což usnadní orientaci a zpřehlední informace o plánovaných aktivitách a destinacích.

  • Lysá hora 1323m

    Ranní výšlap na Lysou od Bezruče. 🙂

  • Vysoké Tatry – Lomnický štít 2634m

    Prodloužený víkend ve Vysokých Tatrách a okolí, akce druhá – Lomnický štít, vyšlo nám počasí a nádherné výhledy. Ze zdroje Wikipedia – Lomnický štít je s nadmořskou výškou 2634 metrů druhá nejvyšší hora Vysokých Tater a Slovenska. Vrchol již není přístupný po turistické stezce, je však možné využít lanovku ze Skalnatého plesa, nebo si zaplatit výstup s profesionálním horským vůdcem. Vrchol proto patří mezi nejnavštěvovanější vrcholy Vysokých Tater.

Přejít nahoru